Recenze: Asylum

Název: Asylum
Originální název: Asylum
Autor: Madeleine Roux
Rok vydání v ČR: 2014
Nakladatelství: Jota
Počet stran: 304
Anotace: Mezi minulostí a současností se mohou odehrávat (h)různé příběhy. Kniha plná obrazů, které jste možná již spatřili ve svých nočních můrách.

Dan Crawford tráví léto v přípravce pro nadané studenty v New Hampshire College. Starý dům, bývalý ústav pro nepříčetné a nesvéprávné zločince, skrývá mnohá tajemství. Dan se svými přáteli Abby a Jordanem prozkoumávají temná zákoutí pochmurného domu, postupně je přepadají noční můry a dohánějí nevysvětlitelné události, mysteriózní zprávy a fotografie.
Brzy zjišťují, že ne náhodou všichni tři tráví prázdniny právě na tomto místě. Ústav totiž v sobě ukrývá klíč k velmi temné minulosti, která přátele spojuje. A jistá tajemství se derou na povrch.

Všeobecně známým faktem je, že lidstvo se rádo bojí. Tedy v rámci možností, samozřejmě. Knihy, filmy a komiksy dávají možnost lidem bát se a zároveň jim dát uklidňující pocit, že jsou v bezpečí. V bezpečí a pohodlí na své pohovce, v posteli, prostě DOMA. 

Velkou pozornost v hororovém žánru má film. Útočí na dva základní smysly – vid a sluch, které pro zhodnocení situace hrají velkou roli. Divák se snadno vystraší, když režisér použije oblíbenou metodu ,,lekačky“ – kde nic, tu nic, a najednou bác! Ze skříně vyskočí, pokud možno s hrozivým zvukovým doprovodem, bubák. Adrenalin stoupá, divák se chvěje pod dekou a periferním viděním zkoumá, zda bubák náhodou po vzoru Samary z Kruhu nevyskočil i k němu do obýváku. Kýženého efektu hororového filmu je dosaženo.

Komiksy – další z řady. Zaujme jeden základní smysl – vid. Vidíme, jak se za hrdinou zvedá černočerný stín, hrdina bezstarostně kráčí vpřed, protože pokud ho v poslední době nepokousal radioaktivní pavouk, pravděpodobně bude mít pouze dvě oči (a to vpředu). Napětí stoupá, oči skáčou na další obrázek, abychom se dozvěděli, co bude dál! I komiks má rozhodně své kouzlo.

Knihy – hororové knihy to mají nejtěžší. Nemají jak zaútočit na základní lidské smysly, pouze se mohou spoléhat na představivost čtenáře. Strašidelné knihy se nepíšou lehce. Autor musí vynikat v brilantním popisu okolí, postav, děje. Nesmí příliš natahovat, ale ani krátit. Musí čtenáře zaujmout, pohrát si se slovy a rozehrát psychologickou hru s čtenářovou myslí. Dobrý horor se nenapíše sám.

Já osobně mám ráda takzvané duchařské horory. Čert vem béčkové krváky, těch je dost. Mám ráda příběh, jdoucí do historie (dávné i nedávné), mrazení v zádech… U vražedného maniaka Krvavá sekyra víte, čeho se máte bát. Rozsekání na kousky sekyrou. Co ale očekávat od neznámého místa, kde trávíte čas a věci se samy pohybují? Ve zdech se ozývají tajemné zvuky, ne nepodobné lidskému kvílení a šepotu.. Fantazie jede na plné obrátky a člověk je vystaven její nekonečné představivosti…

Dan se rád učí, ať to zní jakkoliv divně. Proto je štěstím bez sebe, když se může zúčastnit studia na New Hampshire College. Vše zatím vypadá v pohodě - našel si pár přátel, ke studiu si může vybrat ze zajímavých předmětů a navíc je na obzoru pohledná dívka.. Jediné, co Dana mírně znérvozňuje, je podivný spolubydlící Felix a stará budova, která byla dříve sanatoriem pro duševně choré..

Ukáže se, že Danovy obavy byly na místě..

Můj pocit z Asylum byl dosti rozporuplný. Hodnocení ostatních čtenářů také – jedni hodnotili nízce pod průměrem, jiní nadšeně v superlativech stříleli nejvyšší hodnocení. Předně musím konstatovat, že Asylum bych doporučila mladší generaci (je mi 22, ještě nejsem největší stařešina z kmene), případně hororovým začátečníkům. Asylum spadá pod duchařské horory, jako velké plus jsou doprovodné dobové fotografie, které skvěle obohacují příběh.

Velkým kamenem úrazu pro mne byl hlavní hrdina. Nemám nic proti hlavním mužským hrdinům. Na této knize je však vidět, že autorem je žena. Obecně je trochu obtížnější psát jako druhé pohlaví…. A tady se to moc nepovedlo. Hlavní hrdina je dost zženštilý, řeší spoustu maličkostí a divím se, že mu nevybuchla hlava. Chová se jak…typická holka, vážně.
Madeleine by si mohla pročít pár Kingových knih, aby viděla, jak se vyvolává napětí. Rozhodně ne stylem vykřičníků a řečnických otázek: ,, Co to bylo???“ Že by stále zde setrvával duch mrtvých pacientů???“ (mini poznámka – toto není úryvek z knihy). 

Příběh a jeho pointa – klasický námět, nic, co by již nebylo sepsáno, či natočeno, pouze v novém obalu. Uznávám však, že je těžké přijít s něčím originálním v tomto žánru. Jediným plusem je, že pointa nebyla vyzrazena okamžitě. Čtenář se k ní musel dopracovat, což relativně stabilně udržovalo napětí, které nutilo číst dál. A to je důležité. Jako jednorázovka kniha zabaví, někteří z ní možná budou mít mráz, který jim bude tancovat valčík na zádech a až půjdou do koupelny, předně si rozsvítí na chodbě… Kniha však postrádá to ,,něco“, co donutí čtenáře si ji po čase přečíst znovu..

Věřím, že kniha si najde místo v knihovně příležitostného čtenáře, který se rád nechá postrašit, pro fajnšmekry hororového žánru to však asi nebude ono..

Děkuji mnohokrát knihkupectví s elektronickými knihami, Palmknihy.cz, kde tuto knihu můžete zakoupit ZDE jako e-book :)