RC review: Kořist

Název: Kořist (Hon #2)
Originální název: The Prey
Autor: Andrew Fukuda
Rok vydání v ČR: 2014
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 344
Anotace: Jak zůstat na živu ve světě, kde jsou lidé považováni za pochoutku a všichni touží po jejich krvi?
Gen a jeho lidští přátelé prchají nocí. Gena však nepronásledují jen krvežízniví lovci, ale i vzpomínky na dívku Záři, která zůstala v Ústavu pro studium glupanů. Klidným ho nenechávají ani probouzející se city k lidské dívce Sisy.
Na svém útěku se dostanou až do lidské komunity žijící na tajném místě vysoko v horách. Když si začnou myslet, že jsou konečně v bezpečí, události naberou nečekaný směr. Gen poznává, že nový svět, který objevili, je možná stejně zlý jako svět, který opustili.
Nepřátelé se najednou valí ze všech stran. Genovi a Sisy začíná být jasné, že nemají nic než jeden druhého. Pokud se nestanou kořistí…

Pozor! Toto je recenze na druhý díl  ze série Hon. Pokud jste nečetli první díl, doporučuji přečíst recenzi ZDE. Vyhnete se tak zbytečným spoilerům :)

První díl Honu skončil tak napínavě, že jsem se nemohla dočkat, až vyjde pokračování. A tady konečně je! :)

Gen společně se Sisy a jejími přáteli utekli z Kopule a podle Vědcových poznámek se snaží dostat do země zaslíbené - země, kde nejsou ,,lidé" - krvelačná stvoření, která touží rozervat každičký kus jejich těl a znovu ochutnat lidské maso. Gen při útěku pomalu zjišťuje, že ho něco táhne k Sisy - něco, čemu se nedokáže bránit. Ale co Záře? Záře, která se obětovala, aby mohl prchnout. Záře, která teď na něj čeká a doufá, že se pro ni vrátí... Záře je tak daleko a  Sisy tak blízko.. Gen, který byl naučený celý život emoce skrývat, se snaží vyrovnat s takovým přívalem citů a není to jednoduché.

Aby toho nebylo málo, lidé se nevzdávají - neúnavně skupinu pronásledují a každou noc jsou chytřejší a nápaditější. Gen a ostatní glupani se naštěstí po náročné cestě dostanou do vesnice, kde žije spoustu jiných glupanů - do Misie. Místní staršinové je seznámí s vesnicí, pravidly a historií. Ačkoliv se může zdát, že si glupani konečně můžou oddychnout, Gen se Sisy zůstávají ostražití a narozdíl od ostatních členů výpravy nepodléhají radovánkám vesnice. Něco na Misii je špatně.. Dokáží zjistit, co se za přátelskými úsměvy a pohostinností skrývá dřív, než bude pozdě?

Druhý díl by se mohl na první pohled zdát méně akční, vzhledem k tomu, že většinu knihy naši hrdinové stráví na cestě do vysněné země. Ke slovu se dostává dobrodružství - Gen s přáteli postupně odhaluje Vědcova vodítka, které je mají nasměrovat správným směrem, aby dorazili do země ,,Mléka, medu, ovoce a slunečního svitu. Země zaslíbená".

Nutno podotknout, že tuhle formulaci asi z hlavy už nikdy nedostanu, protože se v knize dost často opakuje, je častým předmětem hovorů mezi hrdiny. I přes to, že myšlenka této země zní kapku utopicky, je to jediná věc, na kterou se mohli upnout a věřit v ní.

A pokud první půlka knihy byla méně akční, posledních pár stran druhé půlky vše naprosto vynahrazuje. Akce, akce, akce. Nečekaná odhalení. Samozřejmě na konci! Na velmi, velmi otevřeném konci s bombastickým objevem. Už si začínám zvykat na Fukudovský konec :)

Co mě potěšilo, v knize se méně objevuje pojem ,,lidé a glupani" - protože chytněme se za srdce a upřímně - koho to nemátlo? Krvelačné zrůdy dostávají název, který se v češtině moc povedl a líbí se mi - soumračníci. Druhý díl také odhaluje roušku tajemství jejich vzniku a rozprostření po celé zemi.

Co se týče postav, ofňukala jsem, že moje oblíbená Záře zůstala uvězněná. I přesto rozumím začínajícím citům, které Gen pociťuje k Sisy. Tohle se ještě zajímavě vyvrbí :)) Jediný, kdo dostává více prostoru, je Epap a jeho city k Sisy. (milostný trojúhelníček? om nom nom :D).
Ostatní kluci jsou většinou chodící křovíčko. Novou postavou se stává Klára, mladé děvče z Misie, která se znala s Vědcem. A tahle postava mě děsí snad víc než soumračníci a nesedla mi. Kdo ví, třeba si to ještě vylepší v třetím díle :)

Z prvního dílu jsem byla nadšená a z druhého? Sakra, potřebuju další díl! Tahle série je prostě skvělá. A nemůžu si odpustit větu z recenze Honu - jako film by to bylo boží!

Obálky ke Kořisti:

Tímto moc moc děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí knihy na recenzi!