Recenze: Jestli zůstanu/Zůstaň se mnou

Název: Jestli zůstanu/Zůstaň se mnou 
Originální název: If I stay
Autor: Gayle Forman
Rok vydání v ČR: 2011 Ikar
Počet stran: 183
Nakladatelství: Ikar, Yoli 2014 vydání
Anotace: Šestnáctiletá Mia, talentovaná cellistka, jede s celou svou rodinou na výlet, když do nich narazí auto. Mia se vzbudí a nic necítí, jen vidí své mrtvé rodiče – a nakonec samu sebe. Její tělo je v kómatu, ale ona sama může vidět a slyšet vše, co se kolem děje. Skrze její vzpomínky pomalu odkrýváme její dětství, poznáváme její rodinu i jejího kluka Adama, se kterým sdílela lásku k hudbě. Pohnutý příběh citlivě mapuje duši dospívající dívky, která je nakonec postavena před těžké rozhodnutí – odejít, anebo zůstat.

Jestli zůstanu nebo Zůstaň se mnou? Knihu Jestli zůstanu, doslovný překlad originálního názvu If I stay vydalo v roce 2011 nakladatelství Ikar. Do povědomí čtenářů se však více dostala s druhým vydáním od nakladatelství YOLI s pozměněným názvem a krásnou filmovou obálkou. Kniha se stala bestsellerem a dočkala se filmového zpracování, které do českých kin přiletí v polovině září. Zatím se můžete podívat na trailer ;)

Mie je šestnáct let, miluje hru na cello a svého přítele Adama, který hraje v kapele na kytaru. I přesto, že je hudba spojuje, Mia se bojí, že bude tím, co je rozdělí. Adamově skupině se začíná dařit a malé městečko Portland je pro začínající kapelu malé. Mia je nadanou cellistkou a podala si přihlášku na hudební školu. Jak to bude vše dál? Co když se Adam odstěhuje? Co když Miu přijmou a odstěhuje se ona? Co jejich vztah? 

Osud je však krutý a Mia se ocitá před jinou, zásadní otázkou. Rodina Mii má autonehodu a jediný, kdo přežije, je Mia. Její tělo je v kómatu a bojuje o přežití. Mia vše může pozorovat v nehmotném těle - vidí své mrtvé rodiče, svoje zničené tělo, lidi, kteří se o ni strachují a prosí ji, aby zůstala. Mia se v duchu vrací ke svým vzpomínkám. Ke svým rodičům, kteří nebyli typičtí rodiče, ke svému bráškovi Teddymu, k tomu, jak se seznámila s Adamem...Před očima si převíjí svůj život a čelí nejdůležitější otázce - zůstat nebo odejít? 

I přes svůj smutný námět bych knihu označila jako oddechovou. Co jsem opravdu ocenila, není to (jak se může zdát) citová vydíračka. Kniha je vyprávěna lehce, víceméně celou knihu zaberou vzpomínky na život hlavní hrdinky. Ty se rozebíhají do všech stran - vzpomínky na bláznivé punkové mládí rodičů až do postupného umoudření, které přišlo s narozením Teddyho, mladšího bratra Mii.  Na nejlepší kamarádku Kim, na jejich seznámení a přátelství. Na Adama, přítele Mii, na jejich postupné budování vztahu, které nebylo tak pohádkové a lehké, jak se píše v knihách. Na svou babičku, která věří v anděly. Vzpomínky ,,zabírají" většinu příběhu a možná proto je tak oddychová - do tvrdé reality, kdy Mia leží v nemocnici v kómatu, se vracíme jen okrajově. Kniha pomalu plyne stejnou rychlostí a najednou jsme na konci. Je to neobyčejný příběh citlivé slečny, která stojí před největším rozhodnutím svého života. Odejít a možná se setkat se svou rodinou tam někde, nebo se probudit do života s nejistou budoucností...

Námět knihy je originální. Mia je sympatická hrdinka, kterou jsem si celou dobu představovala jako Chloë Grace Moretz (filmová Mia). Líbí se mi, že Mia je jiná. Miluje cello, je vážná a jiná než dívky v jejím věku. Kniha je vypravována nenásilně, nenuceně a zlehka, což se mi k námětu moc nehodí. Rozhodně to není typické. Díky tomu, jakým stylem je kniha psána, jsem tragédii, která je v knize pointou, nedokázala moc prožívat. Moje myšlenky ohledně této knihy jsou rozporuplné. Je nenásilnost téhle knihy mínusem, nebo geniální myšlenkou? 

Abyste mě správně pochopili:

Člověk se nechá vzpomínkami Mii ukonějšit. Prožívá jeden z životních příběhů. Každý má svůj příběh. Nyní prostě jen sledujete ten její. Jedna vzpomínka za druhou, díl za dílem, která člověku postupně skládá Miin život jako puzzle. Soustředíte se na ten příběh a ani Vám moc nedochází, že to BYLO. Že už to nikdy takové nebude. Nedokážete naplno prožít tu tragedii. To, že zemřeli rodiče a bratr Mii je Vám podáno suše, bez emocí - nenásilně. Přirovnala bych to k šedé barvě, zatímco vzpomínky jsou barevné.

A ta druhá varianta? Že ta nenásilnost je geniální? Jelikož je to příběh Mii, je vypravěčkou ona. A ve vyprávění se odráží její povaha. Vážná, citlivá dívka. Více strojená než humorná. Logicky uvažující. Uzavřená, emoce schované v sobě. Ten styl psaní, kterým je kniha napsána, je prostě jako Mia. 

Kniha je o rozhodování. A i já se po dočtení musela rozhodovat, jelikož na mě působí rozporuplně. Pořád si nejsem jistá, i když jsem si důvody pro a proti vypsala nahoře. Prvním impulzem bylo dát knize 3 hvězdičky z pěti. Pak tři a půl. Což vlastně jsou zaokrouhleně čtyři. A pořád nejsem rozhodnutá, ale druhý díl si přečtu ráda. Třeba mi to rozhodnutí usnadní :)

Proto krátké shrnutí:

Přikláním se k verzi, že se mi If I stay líbilo. Je to nenásilné a něžné s velmi sympatickou hlavní hrdinkou. Doporučuji tedy těm, kteří se rádi nechají strhnout podobnými příběhy a nosí u sebe vždy kapesník :) 

Obaly k Jestli zůstanu: